Miluji tě....a děkuji za porozumění
Vztah je absolutně absurudní věc. Je krásná, ale neomylně složitá. Má mnoho tváří, podob, fází a klíčů, které buď pasují a nebo ne. Do absolutně neuvěřitelného rauše se můžete dostat, když nějakou tu jednu černou skříňku odemknete, když najdete ten správný klíč. Což upřímě je občas těžké, protože i když jej máte, můžete se jej bát použít.
Já, já jsem ve vztahu strašnej strašpytel. Hrozně se bojím Jeho pohledu kdybych řekla něco víc, něco špatně, něco jinak než je v normě. Včera jsem se konečně odhodlala, je pravda že sjem měla v sobě šampáňo, pár panáků a frisco, ale odhodlala jsem se. A dopadlo to? ANO! Po půlroce našeho vztahu jsem dokázala otevřít jednu čeernou skříňku, která poté napomohla otevřít všechny další. Plus jednu, ve které bylo překvapení. Nádherné překvapení. Vyjádření se. Nevím jestli musímm vysvětlovat, co "vyjádřeníse" obsahuje. Ale pro ty, které nevědí, ano jsou to ty dvě slovíčka začínající na "m."
Jsem opravdu ráda, že to takto dopadlo, jsem zvědavá, jsem zamilovaná, jsem nadšená, bojím se.
Vzath se odvíjí od různých fází, náš se začal odvíjet až teď. Když sjem dokázala popřít a uznat svou minulost zároveň. Jste zvědavé, co se dělo předtím? Počkejte si na další příspěvek. ;)
Pac a pusu vaše V. =*